Nejnovější
Lidé
-
Dobrodružství
-
Domy Města Památky
-
Větrný mlýn
-
Moje zasněžené město
-
Barevné řadové domky
-
Kruhové město
-
Barevné nábřeží
-
Domy z nabarvených papírů
-
Středověké město
-
Domek – papírové tkaní
-
Barevný dům, chumelenice
-
Město z novinového papíru
-
Hrad – frotáž
-
Domy – efekt rozlámaného vosku
-
Ulice – perspektiva s jedním úběžníkem
-
Vesnice – koláž
-
Jednobarevné město
-
Ulice
-
Město – nábřeží
-
Roubené stodoly
-
Mrakodrapy
-
Jednoduché novinové město
-
Hrad snů – tažená barva
-
Noční město
-
Nábřeží
-
Novinová koláž
-
Chrám Vasila Blaženého
-
Barevné město
-
-
Doprava
-
Lidé
-
Tupované obrázky
-
Lyžař – koláž
-
Ruce, které pomáhají
-
Ve vodě
-
Harlekýn, Kolombína
-
Klaun
-
Postavičky – pozitiv/negativ
-
Legrační postavičky
-
Obličej – rozsouvání tvarů
-
Autoportrét – uhel
-
Portrét klauna
-
Siluety postav
-
Lidé v kimonu
-
Proporce lidské postavy – pomůcka
-
Postavy – pozitivní a negativní prostor
-
Obličeje z otisků
-
Postavy v pohybu
-
Jednoduchý portrét
-
Komplementární barvy – portrét
-
Zrcadlové tváře
-
Masajové
-
Deštivý den
-
Dav lidí - výrazy obličeje
-
Profily
-
Op-art koule
(Námět: Fine Lines)
Op-art (zkráceně z angl. optical art optické umění) je směr výtvarného umění, jenž se začal rozvíjet koncem 50. a počátkem 60. let 20. století.
Autoři op-artových děl využívají poznatky z geometrie, fyziognomie a optiky. Snaží se pomocí většinou černobílých geometrických obrazců, rastrů a vzájemně se překrývajících lineárních a plošných útvarů dosáhnou optické iluze pohybu, nestability.
Název op-art byl použit poprvé v roce 1964 při přípravách na výstavu The Responsive Eye (Reagující oko) v Muzeu moderního umění v New Yorku. Název je vlastně obdobou názvu jiného uměleckého směru pop-artu.
Jedním z hlavních představitelů op-artu je maďarský výtvarník Victor Vasarely. Dále např. Bridget Riley, Jesús-Rafael Soto, Youri Messen-Jaschin, Richard Anuszkiewicz, Julian Stanczak nebo Carlos Cruz-Diez.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Op-art
Materiál a pomůcky
kreslicí karton 14 x 14 cm
kancelářský papír
tři různě velká víčka nebo šablony kruhů o průměru 6 cm, 4 cm, a 2,5 cm nebo kružítko
barevný papír 21 x 21 cm
tužka 4B, suché pastely (např. TOISON D′OR)
černý fix se štětcovým hrotem
nůžky
lepidlo
Provedení
Na kreslicím kartonu 14 x 14 cm si vyznačíme bod.
Z bodu vedeme dvojice čar, které se směrem k okrajům rozšiřují.
Čáry mohou být rovné i zvlněné.
Při vybarvování střídáme černou a bílou barvu.
Na papír si obkreslíme tři různě velké kruhy.
Stínováním dodáme kruhům objem a změníme je na koule.
Přechod světla ve stín si můžeme předvést pomocí míče a baterky.
Na míč dopadá světlo (např. zleva) a osvětluje ho nestejně:
část obrácená přímo ke světlu je osvětlena silněji než ostatní povrch.
Na povrchu jsou světlá, tmavší a velmi tmavá místa.
Různý stupeň sytosti stínu je vyvolán odrazem světla od sousedních předmětů,
od stěn a od povrchu stolu.
Nejsytější stín není na samém okraji zastíněné části, ale poněkud dál.
Tvar stínu připomíná půlměsíc.
Stínujeme boční stranou tuhy.
Světlých a tmavých odstínů dosáhneme různým tlakem na tužku
nebo různou tvrdostí tužek.
Jemně přidáme barvu.
Koule pečlivě vystřihneme a přilepíme na černobílý výkres.
Abychom dosáhli optické iluze pohybu, umístíme nejmenší kouli
v blízkosti úběžníku (bodu), největší kouli částečně mimo výkres a střední
velikost koule kdekoliv mezi nimi.
Zároveň si musíme dát pozor, abychom koule nalepili ve stejné pozici
např. nejosvětlenější částí na levou stranu.
Výkres nalepíme na barevné pozadí.