Výtvarné náměty a postupy pro děti

 

 

 
 

Vodní ptactvo, které jsme viděli na jarní vycházce k rybníku: labutě, lysky, divoké kachny,
husy velké.

Materiál a pomůcky

kreslicí karton A4
tužka
vodové barvy + štětec, bílá temperová barva
bílá akrylová barva
obrázky vodních ptáků
kuchyňská houbička
papírová utěrka

Provedení

Husa velká

Podle předlohy si načrtneme husu.

 

S různými tóny modré a šedé barvy namalujeme vodu.
Husu malujeme s černou a šedou barvou.
Přidáme trochu hnědé. Zobák je růžový.

  

Lyska černá

Podle předlohy si načrtneme lysku.
Modrou barvu můžeme rozetřít s kouskem houbičky.
Přidáme i trochu zelené.
Lysku namalujeme s černou barvou.
V místech, kde chceme znázornit lesk peří, odsajeme barvu s kouskem papírové utěrky.
Oko lysky je červené.

  

Znázorníme odraz ve vodě. Zobák vybarvíme s bílou temperovou barvou.

  

Labuť velká

Labuť i odraz ve vodě jsou namalované s bílou akrylovou barvou.
Ostatní barvy jsou vodové.

  

Kachna divoká

Kachnu podmalujeme řídkou hnědou barvu.
Peří znázorníme otisky štětce s tmavě hnědou barvou.

Kačerovi namalujeme hlavu světle zelenou a tmavě zelenou barvou přidáme i trochu
tmavě modré a černé barvy.

  


Fotografie

 

 


Husa velká
Je naší největší původní husou, dorůstá délky 75–100 cm, v rozpětí křídel měří 147–180 cm a váží 2,5–4 kg. Hmotnost u samců se přitom pohybuje mezi 3–5 kg, u samic pak mezi 2–3,5 kg. Má zavalité tělo, dlouhá silná brka a silný zobák. Opeření má hnědošedé s tmavším zbarvením na hlavě a světlejším břichem s proměnlivým černým pruhováním. Svrchní strana křídel je převážně světlá s černými letkami, končetiny má růžové a zobák žlutý (u poddruhu husa velká evropská – A. a. anser) nebo růžový (u poddruhu husa velká asijská – A. a. rubrirostris). Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci pak postrádají černé zbarvení na břiše a mají navíc i šedé končetiny a šedožlutý zobák.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Husa_velká - výňatek

Lyska černá má robustní tělo celé porostlé lesklým černým peřím. Odlišné barvy je pouze bílý zašpičatělý zobák a čelní štítek, červené oči a šedé končetiny, na kterých nemá plovací blány, ale pouze kožní lemy. Mezi pohlavími je slabě vyvinut sexuální dimorfismus. Samec má o něco větší čelní štítek než samice, zbarvením se od sebe neliší. Mladí ptáci jsou barvitější, postrádají čelní štítek a mají bíle zbarvenou přední část hrdla. Čelní štítek bývá navíc o něco větší na jaře než na podzim. Při plavání lyska navíc kývá hlavou střídavě dopředu a dozadu a před potopením provádí jakousi „šipku“.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lyska_černá - výňatek

Labuť velká patří mezi největší ptáky v Česku. Má dlouhé, bíle zbarvené tělo s krátkým ocasem, černýma nohama a dlouhým, štíhlým krkem, který nese při plavání buď vzpřímený, nebo mírně esovitě prohnutý. Zobák je oranžový s černým nehtem na špičce; u kořene přechází v černé ozobí s výrazným hrbolem, který je u samce viditelně větší než u samice (tento rozdíl je patrnější v období hnízdění).
Mláďata v prachovém peří jsou šedobílá, mladí ptáci jsou hnědošedí s šedým až šedorůžovým zobákem bez hrbolu. Labuť létá s pomalými údery křídel a nataženým krkem. Ve střední Evropě si ji můžeme splést snad jen s podobně velkou labutí zpěvnou (Cygnus cygnus), která má černožlutý zobák.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Labuť_velká - výňatek

Kachna divoká je ze všech druhů kachen, pravidelně hnízdících v Česku, největší. Dorůstá délky 50–60 cm. Hmotnost se pohybuje okolo 690–1300 g a rozpětí křídel činí 81–95 cm.
Tak jako u mnoha jiných druhů ptáků se i kachna divoká vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem, kdy samička není tak pestře zbarvena jako sameček (resp. kačer) a má hnědočerné ochranné zbarvení. Jediné nápadné místo je na zadním okraji křídel, které odpovídá samčímu. Kačer se od kachny liší hlavně výrazným zbarvením, které je nejvýraznější na hlavě a krku, které bývají tmavě zeleně lesklé, zobák je zelenožlutý. Ve skutečnosti je hlava zbarvena černě, zelený lesk je pouze subjektivní, způsobený fyzikálně lomem světla (strukturní), z různých úhlů pohledu může být i do modra, nebo jen černé. Jinak je samec sivý, s hnědou hrudí. Na zadním okraji křídel má kovovomodrobílý lemovaný pás. Takto pestře je však kačer zabarvený jen v období rozmnožování.
V létě jsou obě pohlaví zbarvena stejnoměrně hnědavě s tmavší osténkovitou kresbou. V letním období poskytuje nejlepší rozpoznávací znak zbarvení zobáku: samci ho mají tmavě žlutý a naproti tomu ho má samička hnědý až oranžový, někdy až hnědočerný.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kachna_divoká - výňatek