Vše

(Námět: Käsä ja kuvis)
 

Materiál a pomůcky

juta (pytlovina) např. 35 cm x 33 cm (výšku si upravíme podle způsobu zavěšení)
vyšívací jehla, jehla + vyšívací bavlnka → šití aplikace (hlava ježka)
vlna, pravítko široké 3 cm
nůžky, filc, pohyblivé oko, bambulka → čumák
dřevěná tyčka, větvička – délka 40 cm
bavlněný motouz nebo šňůrka nebo uháčkovaný řetízek
tekuté lepidlo Herkules v lahvičce s plastovým hrotem, Kanagom
šablona ježka

Provedení

Příprava juty (pytloviny)

Vyžehlenou pytlovinu si rozložíme na stůl.
Volná vazba pytloviny nám umožňuje vytáhnout jednotlivé nitě a tím si vyznačit
místo, kde budeme tkaninu stříhat.
Odměříme si šířku 33 cm a vytáhneme nejbližší nit.
Na výšku si odměříme 35 cm a opět vytáhneme nejbližší nitku za odměřenou výškou.

Aby se zabránilo třepení, naneseme po obvodu trochu lepidla Herkules.
Prstem nebo s vatovou tyčinkou vetřeme lepidlo do vazby látky a necháme uschnout.

  

Šití tunýlku

Horní okraj juty ohneme (3 cm) a našpendlíme.
Předním stehem přišijeme přehnutou tkaninu → tunýlek.

Přední steh šijeme zprava doleva a to buď s lícovými a rubovými stehy stejné délky
nebo s delšími stehy lícovými a kratšími rubovými.

   

Protahování na látce

Základem vyšívání podle počítaných nití je tzv. protahování.
Prakticky jde o šití předního stehu.
Při protahování vyšíváme zprava doleva.
Z vyšívací příze si necháme volných 3 – 5 cm (počínaje od začátku prvního stehu).
Potom ušijeme dva nebo tři na sebe položené zadní stehy, podle vzoru odpočítáme,
kam vpíchnout první steh a začneme vyšívat.
U dalších řádků začínáme stejně, takže na pravém okraji z volných konců vyšívací
příze vznikají volné třásně a na začátku tkaniny souvislý sloupek zadního stehu.
Tento steh vlastně nahrazuje obvyklé zapošívání vyšívací příze a přitom současně
i upevňuje okraj výšivky.
Na konci každého řádku postupujeme stejně jako na začátku.
Řádek ukončíme dvěma nebo třemi na sebe položenými zadními stehy, z vyšívací
příze ponecháme volných 3 - 5 cm a zbytek příze odstřihneme.

Ukázka jednoduchých vzorů

  

Zdroj: Mannová, M.: Výšivky, Práca, Bratislava 1973, SÚKK 1438/I-OR-1972

Protože provlékáme středně silnou vlnu, začínáme řádek tak, že vpíchneme jehlu
z rubové strany na líc. Pak vynecháme tři nebo čtyři nitky a vpíchneme jehlu z lícové
strany na rub. Pod krajní nitkou protáhneme vlnu, podle vzoru odpočítáme, kam
vpíchnout první steh, a začneme vyšívat řádek. Stejně postupujeme i na konci řádku.

  

  

Máme vyšitý „trávník“.

 

Vázání metodou „Rya“

Pustíme se do vázání těla ježka.

Abychom věděli kolik knotů v řadách přidat nebo ubrat, můžeme si tvar
těla nakreslit. Použili jsme hnědý fix se štětcovým hrotem.

  

Vybereme si vlnu, s kterou tělo ježka vypracujeme.
Do jehly navlékneme dvě vlněná vlákna současně a začneme vázat knoty.
Knoty vážeme od zadečku směrem k hlavě.

Metoda vázání je popsána níže.

Po dokončení řady vynecháme 2 nebo 3  řádky na tkanině a začneme šít další řadu.

  

  

  

Aplikace

Z černého filcu vystřihneme hlavu ježka.
Protože filc je netřepivá látka, přišijeme jednotlivé části s předním stehem.
Přilepíme oko a malou bambulku → čumák.
Použijeme malé množství lepidla kanagom.
Musíme si dávat pozor, abychom lepidlem nepotřísnili tkaninu.
Lepidlo po zaschnutí zbělá.

  

Protahování na látce – obloha

S modrou vlnou vyšijeme oblohu. Opět si vybereme jednoduchý vzor.

 

Dokončení

Odstřihneme třásně.
Tunýlkem provlékneme dřevěnou tyčku nebo větvičku.
Na konce tyčky přivážeme bavlněný motouz (nebo uháčkujeme řetízek) k zavěšení.

      

Šablona

 
 

Finská metoda vázání koberců „Rya“

Jako podklad je vhodná jakákoli pevná, řídce strukturovaná tkanina, například jutová
tkanina (pytlovina) nebo kanava apod.
K šití používáme vyšívací jehlu s velkým ouškem a tupou špičkou.
Výroba koberce šitím je snadná a rychlá. Je vhodná i pro děti na základní škole.

 

Metoda vázání  „Rya“  vyžaduje široké prkénko, pravítko nebo karton (2 až 6 cm,
podle žádané výšky vlasového povrchu).
Do jehly navlékáme 2 až 4 vlněná vlákna současně.
Na ukázkách je pro větší přehlednost navlečené pouze jedno vlněné vlákno.

Nejprve píchneme jehlou zprava doleva pod dvě nitě v tkanině a vlněná vlákna necháme volně
viset v délce např. 3 cm. Konec těchto vláken podržíme levým palcem směrem dolů, zatímco
jehlou píchneme opět zprava doleva pod dvě nitě v tkanině. Vlněná vlákna, z nichž
se vytvoří velká smyčka, jsou přitom nahoře.

  

Vlněná vlákna protáhneme tkaninou, vznikne první knot, který přiměřeně utáhneme.

  

Po prvním knotu si vezmeme 3 cm široké pravítko.
Vlněná vlákna ovineme zdola nahoru okolo pravítka, jehlu vpíchneme doleva
pod dvě nitě v tkanině a vlákna protáhneme. Jehlou píchneme opět zprava
doleva pod dvě nitě v tkanině. Vlněná vlákna klademe směrem nahoru do smyčky,
protáhneme je tkaninou a přiměřeně utáhneme.

  

  

Opět ovineme vlněná vlákna okolo pravítka …., tak postupujeme stále, dokud
neskončíme řadu.

  

  

Po ukončení řady postavíme pravítko svisle a smyčky rozstřihneme.

  

Vynecháme 2 až 5 řádků na tkanině a vyhotovíme další řadu.

   

   
                                                                                rubová strana

Zdroj: Simonides a kolektiv, Rádce venkovské ženy – Tkaní koberců, SZN 1977